Náměty pro nový územní plán

8.9.2008

Náměty pro nový územní plánV okolí se objevila nová stavba. Hřiště zmizelo a na jeho místě stojí bytové domy. Místo zelené plochy svítí do dáli okna další kancelářské budovy. Stará továrna se proměňuje v obytný a administrativní komplex. Přestože to často vypadá, že developerské společnosti samy rozhodují, jak se určité území promění a co zde bude stát, není tomu tak. Celá věc je do určité míry regulována a to hlavně tzv. územním plánem. (Celý text je rozšířenou verzí článku z novin "PRAŽAN" obsahující popis jednotlivých námětů.)

Územní plán je dokument, který stanovuje využití jednotlivých pozemků a lokalit na území města. Územní plán toto obvykle neřeší do úrovně jednotlivých staveb a na celou věc se dívá z hlediska větších celků. Rozhoduje, zda třeba v sousedství může vyrůst nový supermarket nebo skupina bytových domů a nebo zda dané místo zůstane zachováno jako hřiště nebo zelená plocha. Územní plán může případně omezit výšku nebo rozsah zástavby a může také závazně stanovit, že na daném pozemku má vzniknout určitá stavba – například nová škola nebo školka nebo zdravotnické zařízení. Územní plán obvykle řeší i řadu dalších věcí jako jsou dopravní vztahy a podobně.

Územní plán zároveň musí reagovat na vývoj města a proto je ho potřeba čas od času aktualizovat nebo vytvořit nový. Přitom je nutno zamyslet se nad tím, co funguje dobře, jaké problémy naopak vyžadují řešení (třeba v dopravě), jak zajistit co nejlepší přístup všech obyvatel k různým funkcím města (práce, vzdělání, kultura, rekreace, ...) a podobně. Protože rozvoj města asi nelze zastavit, je také potřeba zvažovat, jakým způsobem, kde, a v jakém rozsahu se má město dále rozvíjet – jde zejména o nové využití starých průmyslových areálů, polí a zelených ploch.

Právě ve fázi přípravy nového územního plánu se Praha nyní nachází. Celý proces byl zahájen v roce 2007 a předpokládá se, že by měl být ukončen v průběhu roku 2010. Nový územní plán se připravuje na úrovni celé Prahy, což znamená, že jednotlivé dílčí kroky projednává a schvaluje Zastupitelstvo hlavního města Prahy. V rámci tohoto procesu byly nicméně městské části vyzvány, aby připravily svoji představu o rozvoji jimi spravovaného území – tzv. náměty pro územní plán.

Na základě uvedené výzvy nechala takové náměty připravit i Rada městské části Praha 5. Náměty navrhují zástavbu většiny zbývajících zelených ploch na území Prahy 5 (např. celé oblasti Dívčích Hradů a Vidoule, údolí Plzeňské ulice v oblasti od Kotlářky do Motola, prostorů u budoucí stanice metra Motol a oblasti Barrandova směrem k Holyni – zde se ale s výstavbou počítalo již dříve), dále transformaci oblasti Smíchovského nádraží a Císařské louky s návrhem na umístění výškových budov až o třiceti podlažích a nakonec i zahuštění zástavby v dalších místech. Náměty znamenají spoustu stavební činnosti a následně desítky tisíc nových obyvatel a desítky tisíc nových lidí dojíždějících do Prahy 5 za prací. Náměty přitom trpí neznalostí místních podmínek a jsou naprosto bezohledné vůči stávajícím obyvatelům a jejich životním prostředí. Z výsledku je patrné, že zpracovatelé námětů sledovali převážně zájmy developerských společností.

Představitelé radnice přitom odmítají vysvětlit, proč spatřují potřebu takto masivní zástavby, jak hodlají řešit souvisejících dopravní problémy, jak zajistí odpovídající občanskou vybavenost a jak chtějí vytvořit přijatelné životní podmínky pro stávající i nové obyvatele. Jedná se sice pouze o náměty, které nejsou pro hlavní město Prahu závazné. Nicméně i tak nad celou věcí nelze mávnout rukou. Jedná se totiž o oficiální podklady předložené městskou částí a ta je velmi pravděpodobné v rámci projednávání územního plánu bude dále prosazovat. V okamžiku, kdy se dnešní zelené plochy promění ve stavební pozemky, už nebude cesty zpět. Proto chceme o celé věci informovat veřejnost.

Jsme přesvědčeni, že náměty pro územní plán za Městkou část Praha 5 by měly být vzaty zpět. Budoucí rozvoj naší části města se musí stát předmětem veřejné diskuse. Je přitom nejvyšší čas, aby se veřejnost do celé věci zapojila, neboť na podzim proběhne projednávání konceptu nového územního plánu. V něm se některé části námětů již mohou objevit. V neposlední řadě se domníváme, že je čas připomenout našim voleným zástupcům, koho reprezentují a čí zájmy by v procesu projednávání územního plánu měli hájit.

1. Centrální část – katastrální území Smíchov, část Malé Strany, část Košíř

Zpracoval: Atelier Urban Survival (ing.arch. Pantelis Larvou)

V řešeném území se nacházejí dvě velká tzv. transformační území a to Waltrovka a Smíchovské nádraží se svým okolím. Revitalizace Waltrovky bouráním některých objektů již fakticky začala, byť byly zatím uveřejněny jen kusé informace o cílové podobě nové zástavby. V každém případě autoři námětů tuto oblast naprosto opomíjejí a věnují se pouze oblasti Smíchovského nádraží. Zbytek řešeného území již neumožňuje realizaci větších projektů, ale i tak je navrhováno doplnění a zahuštění stávající zástavby v podstatě na všech volných místech.

Součástí námětů jsou i vybrané změny v dopravní oblasti. Jedním z hlavních bodů je zřízení již dříve diskutovaného silničního mostu mezi Výtoní a Prahou 5, který by měl být napojen přímo na východní vyústění tunelu Mrázovka. Podobné návrhy nebyly ani v minulosti přijímány bez výhrad. Navrhované řešení je navíc pouze naznačeno. Není doloženo dopravní studií a chybí tak odpověď na řadu otázek. Do jaké míry most skutečně přispěje k omezení provozu přes Jiráskův, resp. Palackého most a tím i k očekávanému zklidnění dopravy v centrální části Smíchova? Jak se k návrhu staví Praha 2 na protilehlém břehu? Další navrženou úpravou je zapuštění dopravy v trase ulic v Botanice/Kartouzská pod zem.

 Náměty ateliéru Urban Survival jsou na následujícím obrázku:

 Transformační území Smíchovského nádraží zahrnuje oblast od autobusového nádraží Na Knížecí (včetně) po Zlíchovský tunel ohraničenou městským okruhem (Radlická / Dobříšská) na západní straně a Nádražní ulicí na východní straně. Do této části námětů je navíc zahrnuta i zástavba Císařské louky a nábřeží naproti Císařské louce včetně např. přestavby areálů lihovaru a ČSAD Smíchov a zrušení přilehlé části Strakonické ulice.

 Transformace sama o sobě určitě potřebná je a náměty pro tuto oblast jsou minimálně na pohled, zajímavé, nicméně se v dané věci objevují i sporné body: 

  1. Postup radnice. V Pražské pětce č. 7/2008 se stále tvrdí, že proměna této části Smíchova je zahalena závojem tajemství a pravděpodobně se ji nepodaří zařadit do připravovaného nového územního plánu. Přitom již od konce roku 2007 existuje pro danou oblast urbanistická studie. Možná varianta zástavby byla zmíněna i v rámci prezentace námětů pro nový územní plán. Částečně je také obsažena mezi velkými změnami stávajícího územního plánu, které se pod tlakem developerů ve „veřejném zájmu“ v předstihu projednávají.
  2. Výšková hladina zástavby. Navrhuje se umístění výškových budov s průměrnou hladinou 15 až 17 podlaží, maximálně až 30 podlaží. Taková zástavba nemá v kontextu Smíchova obdoby a výrazně by změnila jeho panorama. Zároveň by taková zástavba ovlivnila i pohledy z Pražské památkové rezervace, v jejíž těsné blízkosti se území nachází.
  3. Dopravní obsluha a veřejné vybavení (školství, zdravotnictví, sociální péče, …). Tyto otázky diskutovány nebyly. Je však nepochybné, že desítky tisíc lidí v plánovaném „Smíchov City“ přinesou výrazný nárůst zatížení dopravní i další infrastruktury v celém okolí.

 Zbývající část námětů se týká doplnění a zahuštění stávající zástavby. I přes několik zajímavých dílčích nápadů nebo myšlenek působí celek krajně rozpačitým dojmem. Je otázkou, zda s některými nápady přišli sami autoři, zda je dostali jako součást zadání nebo zda dokonce dostali za úkol připravit určitý objem nové zástavby. Autoři vystupují s řadou podnětů, které buď jsou projednávány jako změny územního plánu nebo které již projednávány byly, ale se zamítavým rozhodnutím. Autoři tyto podněty nyní předkládají jako svůj návrh. Ve většině případů se jedná o zástavbu zelených ploch, které jsou zařazeny do tzv. celoměstského systému zeleně a které mají větší než pouze lokální význam. V některých případech se jedná o pozemky, jejichž míra ochrany je ještě vyšší – jsou třeba součástí přírodního parku Košíře – Motol s vyhlášenou stavební uzávěrou (např. 22a, b – U Šalamounky) nebo patří do tzv. územního systému ekologické stability (např. 11c – park Santoška nebo 25a, b – Na Černém vrchu), popřípadě se jedná o zástavbu tzv. významného krajinného prvku (41a, b – Společenstva křídových pramenů Pod Spiritkou). V původní verzi námětů autoři dokonce navrhli zástavbu části Petřína, což je mimochodem území přísně chráněné v systému Natura 2000. O tom vypovídá obrázek na str. 14 Pražské pětky č. 6/2008; podnět v námětech figuruje pod č. 33. V jiných případech se zase uvažuje o záboru ploch pro veřejné vybavení a jejich nahrazení bytovou výstavbou (37a, b – Na Hřebenkách) nebo se již probíhajícím záměrům podobného charakteru de facto vyslovuje podpora (např. 14b – Česká). Přímo ve středu Smíchova,  se zase na hranici Pražské památkové rezervace navrhuje výstavba další výškové budovy (1a – V Botanice/Štefánikova) a dále i zástavba části parku Portheimka (1b).

Uveďme ještě, že schválené zadání územního plánu požaduje řadu zde zmíněných negativních jevů (jako je např. zahušťování stávající zástavby na úkor zeleně, umisťování vysokopodlažních budov v kontextu vnitřní Prahy, změny využití ploch veřejného vybavení) „v zásadě nepřipustit bez průkazu nezbytnosti v obecném zájmu“. Je zřejmé, že o obecném zájmu nelze minimálně ve většině případů hovořit. Je tak zároveň zřejmé, že autoři námětů se zadáním územního plánu při své práci vůbec neřídili.

2. Motolské údolí – katastrální území Motol, část Košíř

Zpracoval: F2 architekti a partneři, a.s. (ing.arch. Jan Fousek, ing.arch. Daniel Pexa)

Náměty pro oblast Motola a části Košíř přinášejí dvě hlavní myšlenky: První navrhuje přeměnit Plzeňskou ulici v oblasti od Kotlářky po křížení s Bucharovou/Kukulovou ulicí na „městský bulvár“ ve smyslu živé ulice, která obsahuje obchody, služby, restaurace a kavárny a umožňuje intenzivní pohyb pěších a cyklistů v rovnováze se spíše zklidněnou automobilovou dopravou. Druhá navrhuje vytvoření obytného celku u Kukulovy ulice naproti Motolské nemocnici tj. v prostoru poblíž plánované stanice metra. Některé dílčí změny jsou navrhovány i v dalších oblastech.

Navrhují se také změny v dopravní oblasti. Je to především zrušení mimoúrovňového křížení ulic Kukulovy a Bucharovy s Plzeňskou (v souvislosti se zklidněním provozu na Plzeňské ulici), vytvoření nové tramvajové trati z Petřin do Radlic vedené právě po ulicích Kukulova / Bucharova, dále zprovoznění ulice Na Pomezí v oblasti Šmukýřky, posunutí železniční zastávky Praha – Cibulka směrem ke konečné autobusu č. 123, posunutí zastávky Praha – Jinonice na stejné trati a zapojení této trati do PID.

Náměty ateliéru F2 architekti a partneři jsou na následujícím obrázku:
 

Myšlenka městského bulváru vypadá na první pohled lákavě, nicméně po zvážení všech okolností se jeví jako nereálná. Hlavním důvodem je to, že koncept městského bulváru vyžaduje ke své existenci nejenom domy, obchody a služby, ale i přítomnost dostatečného počtu lidí v dané lokalitě. V rámci Prahy 5 takový projekt může mít úspěch v oblasti Anděla nebo okolo Smíchovského nádraží po jeho revitalizaci. V těchto oblastech se denně pohybuje nebo bude pohybovat více než 100 000 lidí a to zakládá naději plnohodnotného využívání nabízených služeb, aby oblast skutečně „žila“. V oblasti Motola by se četnost návštěvníků pohybovala jen ve zlomcích uvedených čísel. Tím by ale nebyly  vytvořeny ekonomické předpoklady pro existenci rozsáhlé oblasti obchodů a služeb a na tom by také celý koncept ztroskotal. V daném ohledu odstrašující ukázkou je nepříliš vzdálené obchodní centrum Stodůlky se zavřenými patry a mizivou návštěvností. V prostoru Motola by se celý projekt s jistotou změnil na obytnou zástavbu, místy obsahující kancelářské budovy. Taková zástavba ale danému místu nic nového nepřinese – podobných projektů je v okolí řada. Proto nelze potřebu této zástavby nadřadit zájmům ochrany životního prostředí a je nutno respektovat skutečnost, že se dané území překrývá s přírodním parkem Košíře – Motol. V jeho souvisle nezastavěných částech platí stavební uzávěra. Zástavba je navíc navržena tak, že zasahuje i do prvků tzv. územního systému ekologické stability aniž by to autoři nějak řešili.

Návrh zástavby v okolí budoucí stanice metra Motol vypadá logicky, nicméně i zde zůstávají nezodpovězené otázky. Náměty v prvé řadě neodpovídají na otázku, zda využití zamýšlené stávajícím územním plánem (sport, rekreace, zeleň, možnost vytvoření vysokoškolského areálu) je již překonané a proč. Dále, oblastí procházejí liniová vedení plynovodu a vysokého napětí včetně svých ochranných pásem a navržená zástavba je s nimi v kolizi. Není jasné zda a kam lze tato vedení přeložit a za jakých podmínek lze případně stavět v jejich okolí. Bez vyřešení tohoto problému je ovšem záměr v navržené podobě nerealizovatelný. Navíc situování oblasti vzhledem k poloze stanic metra není úplně příznivé. Stanice metra Motol se bude od kraje oblasti nacházet cca 400m, od nejvzdálenějšího konce pak cca 1500m, v obou případech směrem do kopce. V podobné poloze vůči obytnému celku je i plánovaná stanice metra Bílá Hora. Autoři sice navrhují vyvolat debatu o vedení  trasy metra, aby došlo k zohlednění potřeb jimi navrhovaného obytného celku, nicméně to je nereálné. Příprava úseku  metra do stanice Motol již značně pokročila. Zahájení stavby se očekává ke konci roku 2009. Změna trasy by přinesla nutnost opakování časově náročných procesů (schválení trasy v rámci územního plánu,  posouzení vlivů na životní prostředí – tzv. SEA). To by v důsledku znamenalo odložení stavby o několik let. Autoři by tak z navržené trasy metra měli vycházet a přizpůsobit ji své náměty.

Zbylá část námětů se věnuje převážně oblasti Šmukýřky a jejího okolí. V rámci námětů se např. znovu navrhuje kontroverzní zástavba parku Kavalírka, která je v současnosti opakovaně podávána také formou podnětu na změnu stávajícího územního plánu. Starosta Prahy 5 přitom v minulosti přislíbil, že městská část takový krok nepodpoří. Další podněty v podstatě přebírají projednávané změny územního plánu, eventuelně projednávané a nebo dokonce již schválené stavební záměry. Částečně se znovu předkládá i podnět na zástavbu lesa u ulic Naskové/Vejražkova, který byl v minulosti zamítnut. Návrhy zástavby se nevyhýbají ani zbylým zeleným plochám v oblasti Šmukýřky, popřípadě v údolí Jinonické ulice.

Autoři námětů tak sice přišli s některými zajímavými nápady, nicméně z jejich popisu je zřejmé, že nejsou rozpracovány do podoby, ve které by se mohly dočkat realizace.

3. Radlické údolí – katastrální území Radlice, Jinonice

Zpracoval:  AG Studio, a.s. (ing.arch. Luděk Štefek, Ing.arch. Radek Vopálecký)

V řešeném území se nacházejí dvě nezastavěné náhorní plošiny: oblast Vidoule a oblast Dívčích Hradů. Autoři námětů navrhují  obě tyto oblasti zastavět. Zástavba Dívčích Hradů je přitom navržena ve dvou variantách – úplná zástavba a zástavba v přibližně polovičním rozsahu. Druhá, „poloviční“, varianta nicméně působí jako okrajová záležitost: autoři se nepokusili navrhnout skutečnou alternativu, která by vzala v potaz takto omezené území, ale v podstatě pouze navrhují polovinu ze své první varianty nerealizovat. Pro oblast Dívčích Hradů je zároveň zpracována i třetí varianta a to ateliérem Znamení čtyř architekti, s.r.o., který jinak řešil oblast Hlubočep. Tato varianta opět počítá s úplnou zástavbou Dívčích Hradů.

Obě zmíněné oblasti jsou dobře patrné na následujícím obrázku:

Oblast Vidoule je přitom rozdělena na dvě části: západní a východní, mezi kterými se nacházejí objekty vodáren a střední technické školy. Ve spodní části Vidoule probíhá výstavba projektu Botanika společnosti Skanska.

Základní varianta námětů od ateliéru AG Studio, a.s. je na následujícím obrázku:

 

Oblast Vidoule je pod tlakem developerů již dlouho. Je to asi pochopitelné, pokud uvážíme, že například většinu pozemků vhodných pro eventuelní výstavbu v její východní části vlastní developerská společnost Ekospol, a.s. Stávající územní plán počítá s využitím východní i západní části této oblasti jako rekreačního území. Pro tyto účely je zde dokonce vyhlášena tzv. veřejně prospěšná stavba, která se prozatím ale nerealizovala a příslušné pozemky nadále slouží jako pole. V minulosti již proběhly pokusy přeměnit dané pozemky na stavební, ale prozatím nebyly úspěšné. Celá oblast Vidoule severně od stávající zástavby a projektu Botanika nicméně je součástí přírodního parku Košíře – Motol, v jehož souvisle nezastavěných částech platí stavební uzávěra. Případná výstavba by tak byla v rozporu se statutem přírodního parku.

Oblast Dívčích Hradů prozatím v takovém rozsahu pod tlakem developerů nebyla byť se o její zástavbě v minulosti již několikrát uvažovalo. Toto území má významný rekreační potenciál a je přímo v podkladech pro územní plán identifikováno jako součást celoměstsky významné rekreační oblasti s celoročním využitím. Prozatím jsou zde pole, nicméně v tomto případě je reálné sportovního a rekreačního využití dosáhnout, protože klíčové pozemky jsou v majetku hlavního města Prahy. Území také bezprostředně navazuje na přírodní park Prokopské a Dalejské údolí s řadou zvláště chráněných území. Tento park je již dnes vystaven enormní zátěži, která se díky přibývání obyvatel v jeho okolí bude nadále zvyšovat. Snížení jeho zátěže např. vytvořením navazující rekreační oblasti na Dívčích Hradech by proto bylo velmi žádoucí. Rekreační oblast na Dívčích Hradech by navíc byla skutečně celoměstsky využitelná díky své dobré dopravní dostupnosti.

Na závěr připomeňme, že schválené zadání nového územního plánu ohledně  zachování přírodních hodnot doslova požaduje:

• chránit před extenzivním rozvojem na plochách zeleně a jiných nezastavěných plochách;
• zajistit ochranu krajinných hodnot přírodních parků včetně jejich bezprostředního okolí;
• stanovit podmínky ochrany výrazného fenoménu bezlesých náhorních plošin (např. Vidoule, Dívčí Hrady apod.).

Navrhovaná extenzivní zástavba je s těmito požadavky zjevně v rozporu a autoři námětů přitom vůbec necítí potřebu se k této skutečnosti vyjádřit. Nutnost zástavby navíc odůvodňují i řadou účelových a nesmyslných tvrzení, přičemž rozsah článku bohužel neumožňuje jejich podrobný rozbor.

4. Hlubočepy – katastrální území Hlubočepy

Zpracoval: Znamení čtyř architekti, s.r.o. (ing.arch. Richard Sidej)

Řešené území je poměrně členité a různorodé  a zahrnuje tři oblasti: starý Barrandov včetně filmových ateliérů, oblast Hlubočep a Prokopské údolí. Území již neumožňuje rozsáhlejší změny, takže se autoři námětů soustředili na dílčí úpravy a doplnění stávající zástavby v některých místech.

Náměty ateliéru Znamení čtyř jsou zachyceny na následujícím obrázku:
 

V oblasti Barrandova se zejména navrhuje zrušení zahrádkářské kolonie a její nahrazení převážně zástavbou viladomů, z části pak lesním porostem (1a). Rušení zahrádkářských kolonií na svém území si Praha dala do tzv. strategického plánu, takže autoři na tento požadavek pouze reagují a nelze jim to vyčítat. V okolí křižovatky K Barrandovu / Lamačova se dále navrhuje výstavba několika budov, které by měly pomoci vytvořit v daných místech vnitrobloky a zároveň odstínit vliv intenzivní dopravy v ulici k Barrandovu na navazující zástavbu (2, B).

V oblasti Hlubočep je uvažováno vytvoření centrálního prostoru – náměstí – v prostoru u bývalého zdravotního střediska; pro tyto účely se počítá i s využitím přilehlého hřiště (12, 8). Zároveň by zde mělo dojít i k úpravě a rozšíření parku. Doporučuje se prověření potřebnosti armádního areálu u ulice Slivenecká (13) a jeho eventuální nahrazení vhodnější výstavbou. Dále se navrhuje doplnění stávající zástavby v některých místech, převážně rodinnými domy. V oblasti dopravy se navrhuje propojení některých komunikací. Zároveň se předpokládá zapojení železničních tratí v oblasti do systému PID a  zřízení nových, resp. přesun stávajících zastávek.

V oblasti Prokopského údolí je zvažována revitalizace průmyslového areálu (historicky nejhodnotnější budovy by měly zůstat zachovány) a jeho využití pro bydlení a sportovní účely (C). Dále se navrhuje doplnit tento areál o další objekty k bydlení  (7a, 7b) včetně eventuelního vytvoření možnosti parkování pro návštěvníky Prokopského údolí. Zároveň se navrhuje i zlepšení zázemí pro návštěvníky (D). Doporučuje se i oprava sportovního areálu Na Placích (9) a jeho eventuelní rozšíření. Na okraji Jinonic je situován kontroverzní námět na výstavbu 72 rodinných domů (20), který částečně zasahuje do přírodního parku Prokopské a Dalejské údolí. Vzhledem k tomu, že se jedná o souvisle nezastavěnou část parku, platí v ní stavební uzávěra a uvedený podnět je v tomto rozsahu nepřijatelný. Podobné podněty na změnu územního plánu byly v minulosti zamítány takže ani tento by neměl mít naději na úspěch. Nabízí se otázka, proč ho tedy autoři předkládají, když jinak projevili dobrou znalost řešeného území. Do přírodního parku v zásadě zasahují i další podněty (7, částečně 6), nicméně se tak děje v blízkosti zastavěného území. Přesto by zřejmě bylo vhodnější tyto návrhy vypustit, eventuelně pro tato místa navrhnout jiné využití, související s funkcí přírodního parku.

Z námětů je dále zajímavá je i myšlenka jakési „příjezdové brány“ do centra Prahy 5 v podobě polyfunkčního objektu u Zlíchovského tunelu (19).

Autorům slouží ke cti, že výsledkem jejich práce není návrh na další masivní výstavbu ve vymezeném území. Z této stručné informace to nemůže být zřejmé, nicméně z dostupných podkladů vyplývá, že autoři jsou s územím dobře obeznámeni a berou ohled i na zájmy stávajících obyvatel a na životní prostředí. Byť třeba rozsah navržených změn v centru Hlubočep nemusí každého oslovit, určitě má smysl vzít náměty v úvahu. Náměty tak minimálně mohou sloužit jako velmi dobrý základ k diskusi a k zamyšlení nad rozvojem této části Prahy 5.

5. Sídliště Barrandov – katastrální území Hlubočepy

Zpracoval: ABM, s.r.o. (ing.arch. Petr Bouřil)

Náměty pro oblast Barrandova navrhují především změny v konceptu nové zástavby, jejíž vznik se předpokládá v nezastavěné oblasti na východním okraji sídliště Barrandov směrem k Holyni. Náměty dále navrhují dílčí úpravy v rámci řešeného území. Jsou v nich vyznačeny i probíhající změny územního plánu.

Náměty ateliéru ABM jsou zachyceny na následujícím obrázku:
 

Autoři  při tvorbě námětů pro doposud nezastavěnou oblast směrem k Holyni postupují konzervativně a nevybočují z území, které je k zástavbě navrženo ve stávajícím územním plánu. Navrhují mírné navýšení objemu zástavby. Současně navrhují vytvoření hlavní pěší trasy a cyklostezky v daném území a zejména určité zjednodušení funkčního členění. Patrně jediným problematickým bodem je změna ve vymezení tří ploch určených pro tzv. veřejné vybavení (ve dvou případech jsou určeny pro mateřskou školu, v jednom případě pro dům pro seniory). Ve stávajícím územním plánu mají tyto plochy pevně určené místo. Náměty navrhují změnit plochy na plovoucí, takže jejich umístění by pak bylo možné kdekoliv v rámci příslušného nadřazeného celku. Tento krok ale podstatně zvyšuje riziko, že zmíněná zařízení vůbec nevzniknou. Jde o to, že výstavba např. mateřské školy není komerčně zajímavý projekt. Žádná z developerských společností proto vznik mateřské školy v rámci svého projektu sama od sebe nenavrhne. Stavební úřad při posuzování těchto projektů nakonec všechny povolí s tím, že pro žádný z jednotlivých projektů nebyla školka explicitně předepsána a tedy ji po žádném nemůže vyžadovat. Takže se území zastaví a věc se uzavře konstatováním, že se školku nepodařilo vytvořit a že už pro ni není místo. Tato poznámka pochopitelně nemíří proti autorům námětů. Pokud by se uvedená zařízení podařilo realizovat, pak není rozhodující, ve kterém místě vymezeného funkčního celku vzniknou. 

Autor: František Gemperle, Sdružení za krajinu kolem nás   |   Sekce: Občanské aktivity   |   Tisk   |   Poslat článek známému


Související články


Diskuse

Stavět, stavět a stavět... zvonik 23.2.2013 00:12
Plány? Dick 18.9.2008 10:36
Re: Plány? penis 3.10.2008 12:03
Ty zmrdi chteji zastavet i mrdák 11.9.2008 16:07
připomínky k územnímu plánu Ing. Eduard Mochan 11.9.2008 12:58

Zobrazit vše Zobrazit vybrané Vložit příspěvek



Mapa webu  |  Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2016

KAUZA 5 - občanský zpravodaj Prahy 5  

NETservis s.r.o. - redakční systém, flash intro, aktualizace webu, cms, publikační systém, administrační systém, webové stránky, webdesign | Autoškola | Čokoláda | PSČ měst a obcí | Autostany | iPhone navigace | Květiny online | Česká kancelář pojistitelů | WPC terasy | Prodej a servis CNC strojů